Už slovo elektřina může v někom vyvolávat rozpaky, ale tímto pojmem si označíme jevy vyvolané působením elektrického náboje a elektromagnetického pole.
Začneme trochu hrubě, kovová vazba se vyznačuje tím, že atomy kovů u sebe drží v krystalové mřížce díky vazbám působícím mezi kationty. Kov tedy nepotřebuje k vazbě elektrony ve valenční vrstvě a proto se tyto elektrony mohou volně pohybovat v krystalové mřížce. Pohyb elektronů v kovu si můžeme představit jako pohyb plynu v trubce, proto hovoříme o tzv. elektronovém plynu. Pokud není ke kovu přiloženo napětí elektrony se v kovu pohybují chaoticky podobně jako částice při braunově pohybu.
Samotný elektron je nejmenší kousek záporného náboje a nejde tedy dále dělit, kromě toho se elektron točí kolem své osy má tzv. spin. Tím se elektron navíc stává nejmenší magnetickou částicí.
Teď trochu odbočíme a řekneme si něco o kladně nabitých a záporně nabitých tělesech. Prakticky o tom jak je těleso nabité rozhoduje jestli tam je nadbytek nebo nedostatek elektronů, tedy obsahuje-li těleso nadbytek elektronů je nabito záporně, protože elektron je nositel záporného náboje. Jsou-li z tělesa naopak odebrány elektrony je těleso kladně nabyté, prakticky tedy neexistují volné kladně nabité elektrické částice a tedy o tom jak je těleso nabité rozhodují jenom elektrony.
A dostáváme se k ELEKTRICKÉMU NAPĚTÍ, které se definuje jako rozdíl potenciálu (neboli rozdíl hladin elektronů), v tom smyslu, že někde jich je hodně a někde málo. A protože všechny systémy na světě chtějí být v rovnovážném stavu, tak platí, že z místa kde je hodně elektronů se budou chtít elektrony přesunout do místa kde jich je málo, dokud se hladiny, tedy množství v objemu nevyrovnají, jedná se o elektro statické působení. Čím větší je ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ (rozdíl potenciálů) tím větší je síla (tlak) na elektrony, aby se přesunuli z vyšší hladiny s nadbytkem elektronů do místa s nízkým výskytem elektronů.
Tak a máme tu ELEKTRICKÝ PROUD, který nám charakterizuje množstvÍ v jakém se elektrony najednou přesouvají. To v jakém množstvý se najednou elektrony přesouvají pak záleží nejen na tlaku , který je na ně vyvýjen, ale také na tom kolik překážek a v jaké délce musejí po cestě překonat.
Těm překážkám souhrně říkáme ELEKTRICKÝ ODPOR.
Je to srovnatelné s proudem vody viz. pokus s analogií Tlak vody vs. Elektrické napětí
Příště přidáme ještě magnetické vlastnosti a naplno se pustíme do pokusů s elektřinou.
Každý může přidat svůj oblíbený pokus. Stačí jen nahoře kliknout na tlačítko přidej článek a popsat pokus. Pokus bude zveřejněn po kontrole vhodnosti a případně zařazen do správné kategorie.